EUROLIFT s.r.o.

ROZPRACOVÁNO
Pro instalaci plošin existují dvě možné cesty.

• Obvykle dražší cestou je volba levné, seriově vyráběné plošiny a následně dražsí přizpůsobení stavby, provozu, linky, technologie,...
• Levnější bývá minimálně upravovat stavbu, provoz, linku, a namontovat plošinu, která optimálně splňuje požadavky pro optimalizaci nákladů.

Tyto stránky jsou věnovány hlavně těm, kteří chtějí, aby jim plošina nejoptimálněji vyhovovala a sloužila. Pro navržení plošiny je důležité, aby si ušivatel stanovil přiority, které má plošina splňovat. Správné stanovení priorit (parametrů) vede k optimalizaci plošiny a monimalizaci ceny. Každý uživatel může mít jiné požadavky na parametry plošiny. Pro každého může být důležité něco jiného.
Mezi základní parametry plošiny patří

• typ plošiny-vámi předpokládaný
• Nosnost
• Dopravní rychlost - doba jízdy
• elektrický příkon
• Plošné zatížení plošiny.
• výška zdvihu - dopravní zdvih
• rozměr plošiny-stolu
• plošina ve složeném stavu (hloubka prohlubně)
• Umístění plošiny
• rychlost jízdy (doba jízdy)
• Četnost a způsob používání plošiny.
• Životnost
• Vybavení plošiny
• Tuhost plošiny.
• Přesnost zastavení a rovinatost plošiny
• Pokles plošiny vlivem hydrauliky
• Stavítka
• Odolnost proti bočním sílám
• Působení plošiny na stavební konstrukci
• Cena
• Zatížitelnost plošiny
• Typ pohonu

Pro řadu zákazníků mohou být těmi hlavními parametry ty, které ovlivňují jejich potřebu.
Obvykle jsou základními parametry nosnost, výška zdvihu a rozměr plošiny. Ostatní parametry se berou, že jsou "jaksi" standardní. Pro návrh plošiny ale mohou mít mnohdy zásadní vliv. Význam tohoto vlivu si zákazníci často neuvědomují a pak mohou vnziknout problémy. Nosnost plošin se běžně pohybuje mezi 100 až 2000 kg. Plošiny s menší i větší nosností (10kg až 20 tun) se sice běžně realizují, jen se zpravidla jedná o jiné konstrukce než jsou běžné plošiny. Nosnost plošiny má vliv na řadu dalších parametrů plošiny jako je tuhost hloubka prohlubně, cena .... Cenově by se laicky daly plošiny rozdělit do několika (hmotnostních) kategorií.

• do 100 kg
• 100 až 500 kg
• 600 až 900 kg
• 1000 až 1300 kg
• 1500 až 2000 kg
• více než 2000 kg

Cenový rozdíl mezi jednotlivými "hmotnostními" kategoriemi není lineární (spíše je skokový) Obecně je za nosnost plošiny považována užitečná nosnost plošiny (tj. náklad + osoby,...). Pro konstrukci a zařazení do "hmotnostní" kategorie (viz výše) ale hraje roli taky přídavné zařízení na plošině, tzv. přídavná hmotnost Přídavnou hmotností může být:

• zábradlí s výplní (sklo, plech) na plošině
• branky s výplní na plošině
• baldachýn na plošině
• kabina na plošině
• polygon na plošině
• poklop, který je baldachýnem zvedán.
• ...

Toto všechno musí plošina (kromě nákladu) zvedat celkově se tím snižuje užitečná nosnost. Pro strojní zařízení bývá obvyklou dopravní rychlostí 0,05 m/sec. Největší (obvyklou) rychlostí je 0,15 m/s.
Samotná dopravní rychlost má vliv na na řadu dalších parametrů

1. Dobu jízdy
2. Příkon pohonu
3. Velikost agregátu
4. Cenu
5. Bezpečnost (bezpečnostní prvky)

Nůžkové plošiny jsou standartně (pokud není dohodnuto jinak) konstruovány pro rovnoměrné zatížení. Při nerovnoměrném zatížení stolu, bývá dovolené zatížení částí plošiny omezeno procentuálně.

• Při rovnoměrném zatížení je nosnost jmenovitá.
• Při jednostranném zatížení v podélné ose bývá zatížení limitováno max. 50% jmenovité nosnosti
• Při jednostranném zatížení v příčné ose bývá zatížení limitováno na 35%
• Při rohovém zatížení bývá zatížení limitováno na 40% jmenovité nosnosti

Kromě rovnoměrnosti je důležité stanovit i plochu, ve které je zátěž v kontaktu s horním stolem plošiny. Například jiné zatížení je při zatížení paletami a jiné zatížení od koleček, na kterých se paleta převáží. Obecně je výškou zdvihu nazývána vzdálenost mezi úrovní stolu zvedací plošiny v hodní stanici a v dolní stanici. Plošina může být umístěna různě

• Umístění do prohlubně:spodní rám je upevněn do prohlubně a horní stůl plošiny plošina ve složenénm s
• Umístění na terén. Plošina je připevněna na terénu a horní stůl horní stůl je o výšku "ve složeném stavu" nad terénem
• Pohyblivá. Plošina se přesouvá na dané místo pomocí koleček nebo paletovacího vozíku.
• Plošina může být umístěna v rampě
• Plošina může být na podstavci.

Životností plošiny chápeme jako dobu, po kterou má plošina požadované parametry. Na životnost plošiny má vliv řada faktorů.

• čas, po který je plošina používána
• zátěž, která působí na plošinu

Prvky a díly na které má životnost plošiny největší vliv:

• Ložiska v ramenech jsou navrhována s ohledem na dobu provozu a na velikost zátěže Důležitý je součin ZÁTĚŽ x ČAS

Tuhostí plošiny se v tomto případě rozumí schopnost plošiny odolávat vnějším silám.
Obecně platí, že nůžkové plošiny patří k pružnějším zvedacím konstrukcím. V některých případech je žádoucí aby přírůstek tvarové změny byl minimální vzhledem k přírůstku změny silového působení. Někdy je naopak požadavek na tuhost plošiny opačný. Obecně se dá říci, že na plošinu působí více sil:

• svislé síly na plošinu od nákladu při nakládání a vykládání (při najetí nákladu na plošinu plošina poklesne a při vyjmutí nákladu se plošina zvedne (řeší se levelingem - automatickým dorovnáváním plošiny při jejím poklesu nebo zvýšení plošiny vlivem zátěže)
• síly od nákladu pohybujícího se po plošině (auto, VZV, válečková trať,...)
• síly od koleček VZV a vozíků, které vjedou do mezery mezi plošinou a konstrukcí (při navážení nebo vyvážení nákladů)

Poměrně snadno se problematika tuhosti řeší v dolní poloze nůžkové plošiny. V horních polohách, kde je potřeba větší přesnosti než cca 2 cm , bývá obvyklé nutné řešit přesnost levelingem.
Při potřebě zajistit přesnost dojezdu je nutné mnohdy plošinu dovybavit přesným snímáním polohy snímači a následným dorovnáváním polohy hydraulikou.

Nůžkové plošiny se často vyrábějí jako velkoplošné. Při nerovnoměrném zatížení horního stolu (například nerovnoměrným zatížením nebo pohybem nákladu po plošině např po válečkové trati) může dojít k poklesu částí plošiny proti její zbývající části nebo proti části, které na tuto část plošinu navazují. Tento problém se zpravidla řeší měřením polohy několika bodů plošiny, vyhodnocováním polohy těchto bodů a vytvářením impulsů pro hydraulický systém, který plošinu vyrovná. Jednodušší variantou je hydraulický dělič průtoku nebo přesnější rotační dělič průtoku.

Hydraulický systém nelze vyrobit absolutně těsný. Proto dochází k postupným a nepatrným průsakům přes jednotlivé hydraulické prvky. Nejvíce se to projeví v situaci, kdy plošina je v horní stanici a je zatížena. (Podobný stav je při prázdné plošině, která je v horní stanici.) Vlivem netěsností v hydraulickém rozvaděče dojde k poklesu plošiny. Tento stav může být i nebezpečný, pokud k němu dojde při otevřených dveřích. Proto je důležite aby plošina parkovala v dolní poloze.

Obvyklým řešením tohoto problému je tzv. dorovnávání, (někdy nazývané leveling). V případě poklesu plošina se svými snímači vyhodnotí, tento stav a sama spustí agregát a dorovná úroveň stolu plošiny do úrovně nákladiště.

V případě, že plošina bude dlouhodobě zaparkovaná v horní stanici (roztažená plošina), bývá její poloha zajištěna takzvanými "stavítky". Stavítka jsou například čepy, které se "v horní stanici" ručně nebo elektromechanicky vysunou z rámu plošiny a zasunou se do otvorů v rámu šachty (rampy). Po vysunutí stavítek (a případném poklesu plošiny) se plošia "opře" o otvory a její poloho v horní stanici je takto dlouhodobě stabilizovaná. Vysunutím stavítek se vyřadí ovladače. Plošinu je možné dále ovládat až po zasunutí stavítek.

Boční síly mají specifický vliv na funkci plošiny. Běžně se boční síly od nákladu na plošinách nevyskytují. Výjimkou jsou dynamické síly, které se projevují při nakládání a vykládání plošiny v dolním a horním nákladišti. Dynamické síly se vyskytují, pokud obsluha (když stojí na nákladišti) a tahá/tlačí náklad na plošině. Dalšími bočními silami může být pokud se například na plošině přepravuje vozidlo po rozjezdu vozidla působí na plošinu reakce od zrychlujícího se vozidla. Zvláštní boční silou je, když zákazník posouvá náklad po plošině.
Některé boční síly lze zachytit tuhostí konstrukce ale některé vyžadují zachycení do konstrukce. Nejčastěji je to realizováno zachycením sil do vodítek. Cena je funkcí všech ostatních parametrů plošiny.

cena=f(typu, nosnosti, výšky zdvihu, rozměru, velikostí složené plošiny, četností používání)

Přibližně platí:

• Čím větší nosnost, výška zdvihu, rozměr plošiny, dopravní rychlost, ... tím větší cena. Průběh je nelineární a skokový.
• Cím menší plošina ve složeném stavu, tím větší cena. Průběh je nelineární a skokový.

Zvláštností je u nůžkové plošiny požadavek na dosažení určitého zdvihu a současně dodržení určitého rozměru plošiny. Nejnižší cena bývá u tzv. optimálního rozměru plošiny při daném zdvihu. Tady platí: čím větší je odchylka rozměru plošiny od optimálního rozměru, tím vyšší bývá cena. Obvykle se plošina navrhuje na plošné zatížení horního stolu. V takovém případě bývá:

• Rovnoměrně rozdělené plošné zatížení 100%.
• Jednostranné zatížení podélně max. 50%.
• Jednostranné zatížení příčně max. 30%.
• Rohové zatížení max. 45%.
• Valivé zatížení středové max. 60%.
• Libovolná zátěž max. 30%.

Plošinu lze ale navrhnout (pokud je to požadováno) a konstruovat pro stanovené bodové zatížení, nebo i pro zatížení silou působící mimo plochu plošiny.

Jak navrhovat zvedací plošiny
Hlavní stránka zvedací plošiny EUROLIFT s.r.o.

© EUROLIFT s.r.o.